Zařizování koupelny obvykle věnujeme, ve srovnání s ostatními místnostmi bytu, nejméně času i pozornosti. A možná v tom děláme chybu. I když v koupelně s největší pravděpodobností nebudete trávit tolik času co v ložnici, přesto nakonec silně ovlivní pocit, který ve vás váš byt zanechá.

Během každé návštěvy koupelny se totiž hraje o docela dost. Jen málo věcí je totiž nepříjemnějších, než otevírat a končit den v prostoru, kde vlhkost opanovala každý kout, a postupně z něj dělá nevábně páchnoucí místo, v němž každý odložený předmět pomalu podléhá zkáze. Nejde ale jen o všudypřítom­né vlhko.

Protože levné koupelny často nebývají z největších, vyplatí se alespoň trochu popřemýšlet o tom, jak ji rozvrhnout. Jinak se snadno může stát, že každá koupel pro vás bude znamenat zvládnutí zhuštěné obdoby opičí dráhy, kde každý nepromyšlený pohyb znamená nepříjemnosti.

Minimálně tyto dva důvody nás proto vedou k tomu, abychom se na koupelnový nábytek podívali trochu blíž. Zajímat nás přitom budou zejména materiály, které se v této oblasti nejvíce osvědčily. Právě jejich špatným výběrem toho totiž ve své koupelně můžete zkazit asi nejvíc.

Sifonu již odzvonilo

Jedním z klasických obrazů z dob bývalého Československa bylo umyvadlo, z pod nějž čouhalo plastové potrubí odtoku, tzv. sifon. Komu již tehdy tento prvek příliš nevoněl, a chtěl se i ve své koupelně cítit jako člověk, sáhl keramickém sloupku, kterým jej šlo zakrýt, případně si pod umyvadlo pořídil bílou skříňku, která představovala jeden z vrcholů tehdejšího designu koupelen.

Jakkoliv v té době mohli působit efektně, nešlo ale zrovna o ideálně zpracovaný kus nábytku: po půl roce totiž zpravidla šťastné majitele překvapily nevábné skvrny hyzdící původně bělostný povrch, a nedlouho poté se také samotné stěny začaly kroutit.

Podobné vzpomínky již naštěstí se současnou situací v oblasti nábytku určeného pro koupelny nemají moc společného. Možná trochu na okraji pozornosti, ale o to sveřepěji, zde totiž došlo k mnoha změna, jejichž výsledkem je to, že pokud si vybavením koupelny dáte alespoň trochu práce, stane se plnohodnotnou součástí vašeho bytu.

Její podoba bude odpovídat jak vašemu vkusu, tak i požadavkům na funkčnost. Konkrétních možností samozřejmě existuje nepřeberné množství, a nemělo by velký smysl je zde všechny vypisovat. Užitečnější možná bude, pokud se budeme věnovat těm nejdůležitějším trendům, které zároveň není problém dostat právě do vaší koupelny.

Umyvadlo už jedině zapustit!

Jednou z hlavních změn, kterou koupelny v tomto směru prošli, je v každém případě nástup masivních desek, do nichž je umyvadlo zapuštěné, a které do značné míry mění původně zažitou dispozici koupelny. Hlavní devizou tohoto řešení je pochopitelně zvětšení užitného prostoru.

Pokud vám tato úprava připadá zbytečně megalomanská, jak se můžeme někdy dočíst na stránkách internetových diskusních fór, možná by nebylo od věci zastavit se u umyvadla v lepší restauraci, nebo na některé z novějších benzínových pump. Právě na těchto místech se dnes totiž se zapuštěným umyvadlem lze často setkat.

Zjistíte, že zapuštěním umyvadla vlastně není možné o nic přijít. Prostor v bezprostřední blízkosti umyvadla totiž není možné lépe využít: skřínky nebo jakékoliv jiné předměty, jež musíte v koupelně skladovat, totiž lze umístit jak pod desku, tak na ní. Dosavadní zkušenosti prodejců vybavení koupelen také potvrzují, že toto řešení je mimořádně výhodné především pro rodiny s dětmi. Nemluvně můžete položit vedle umyvadla, a prvňáček získá víc prostoru, kde mu může padat hrnek se zubními kartáčky.

Co se týče materiálů, které v tomto případě nejčastěji nachází své uplatnění, tak lidé od fochu velice často doporučují přírodní materiály, jako je například opalovaná žula. Často se zde zmiňuje skutečnost, že matně zbarvený a trochu zdrsněný povrch vede k tomu, že na desce není okamžitě vidět každá kapka, a samozřejmě je také zárukou dlouhé životaschopnosti desky, která vám může vydržet až do smrti.

Kromě čistě přírodních kusů kamene samozřejmě existují také průmyslově vyráběné materiály, u kterých jsou obavy o jejich horší vlastnosti určitě zbytečné. Jejich předností je fakt, že vody nasáknou velice málo, a zároveň jsou značně odolné vůči chemickým látkám, které se vám na ně mohou vylít třeba při čištění různých skvrn.

Často se také můžete setkat s koupelnami, v nichž jsou v deskách z těchto materiálů zapuštěné různé zásuvky. Dodávat, že jde o esteticky velice zajímavou variantu snad ani nemusíme.

Nepropustné skříňky

Kromě dobře vyřešeného zpracování umístění umyvadla jsou samozřejmě druhou důležitou věcí odkládací skříňky. Možná to může působit na první pohled přehnaně, ale při jejich výběru by měly platit v zásadě podobná kritéria, kterými se řídíme při výběru vybavení do hor. Tedy samozřejmě si všímat designu, ale především mít jistotu o tom, že každá součást bude dokonale funkční, a bezpečně vydrží dlouhodobé zatížení.

Rozhodně nechceme přehánět. Faktem přesto zůstává, i když to nemusí každý hned vidět, koupelnové skříňky jsou prakticky neustále v kontaktu s vodou, čemuž by měla odpovídat také úroveň jejich zpracování. A to bohužel v současné době není naprostou samozřejmostí: poměrně často se proto, často pochopitelně u až podezřele výhodných nabídek, můžete setkat s nekvalitními modely, které opravdu příliš nevydrží. Proto určitě nemůžeme doporučit jejich výběr pouze podle ceny. Čeho si ale potom máme všímat?

Obecně platí, že horní deska skřínky vyrobená laminované dřevotřísky nebo dýhy určitě nebude tím nejtrvanlivějším materiálem. A to zejména z toho důvodu, že jednotlivé plochy se spojují na hraně, čímž nic nebrání tomu, aby se voda dříve či později dostala dovnitř. Není přitom podstatné, zda mluvíme o dvířkách nebo samotné konstrukci. Platí to v obou případech.

Poněkud lepší vlastnosti v tomto ohledu mají lakované materiály nebo tzv. mdf desky, tedy materiály známě především z kuchyňských stěn. Někteří bytoví architekti proto při výběru koupelnového nábytku sahají po skříňkách, které byly původně navrženy právě pro kuchyňské použití.

Zeptáte-li se proto svého prodejce i na nabídku kuchyňského nábytku, nebude to znamenat, že byste si tak koledovali o pověst skrblíka nebo dokonce blázna. Naopak, pokud je totiž pro dnešní dobu v oblasti bytového nábytku něco charakteristické, tak jsou to právě široké možnosti využití jednotlivých kusů pro různé účely.

Jak jste ale určitě také již sami zjistili, obvyklou součástí sortimentu prodejců koupelnového nábytku jsou také výrobky z masivního dřeva nebo dýh. Podobně jako u většiny ostatních výrobků ze dřeva i zde platí, že obvykle mají dobré vlastnosti, které leckdy překročí i umělé materiály, které na první pohled často vypadají, jakoby s jejich vývojem právě skončily špičkové univerzitní laboratoře.

Zaujme-li vás proto koupelnová skříňka ze dřeva, v žádném případě z jejího nákupu nemusíte mít obavy. Dřevo se s vlhkostí vypořádává poměrně slušně. Samozřejmě byste ale vždy měli vědět, o jaký druh v konkrétním případě jde. Levnější výrobky ze smrku případně olši totiž s největší pravděpodobností budou méně odolné, než ty z „tropických“ dřev. U nich jsou ale bohužel lepší vlastnosti a delší životnosti vykoupeny vyšší cenou.

Dřevěné kusy koupelnového nábytku se obvykle proti vlhkosti ošetřují různými laky, poměrně často se ale lze setkat také s voskováním nebo lazurami. Tyto povrchové úpravy jsou přitom pro vlastní funkčnost velice důležité. Hlavní zásadou výběru, pokud jste se rozhodli pro dřevo, by proto určitě měla být právě důkladná kontrola laku. Je dřevo nalakované i zezadu? A zevnitř?

Na závěr bychom se rádi ještě krátce zmínili o tvarech. I když v dnešní době již základní tón koupelny neudává šedivý sifon ani vodou zprohýbaná bílá skříňka, jedna věc se z dřívějška příliš nezměnila. Máte-li v rodině děti, dejte raději přednost zaoblenému nábytku, před syrovou elegancí pravých úhlů.